|
| |
|
|
Křivoklátská archa
Čepeláková, Hana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Křivoklátská archa" monograficky zpracovává problematiku pozdně gotického oltářního retáblu, který je součástí intaktně pojatého prostoru hradní kaple na Křivoklátě. Umělecké dílo vynikající úrovně zkoumá autorka především v kontextu středoevropské tvorby druhé poloviny 15. století a srovnává ho s výtvarnými památkami stejné časové vrstvy na území Čech. Dále se, mimo jiné, pokouší objasnit také problematiku ikonografického určení oltáře, které je již dlouhou dobu středem badatelské pozornosti. Přesto se tato práce zaměřuje především na sochařskou výzdobu Křivoklátské archy s cílem objasnit její slohová východiska a dobu vzniku. Téma představuje významné dílo vzešlé z prostředí pražského jagellonského dvora.
|
|
|
Rakovnický oltář
Lokšová, Pavlína ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rakovnický oltář se zabývá čtyřmi oboustranně malovanými deskami, které kdysi tvořily křídla pozdně gotické archy v chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku. Klade si za cíl vytvořit monografii jako základ pro další bádání. Rámcově popisuje historické souvislosti, město Rakovník a kostel sv. Bartoloměje. Následně přechází k samotným deskám, přes formální popis se dostává k charakteristice autorů oltáře a východisku jejich umění. To vše je zasazeno do kontextu soudobé deskové malby. V práci je zachycen pohyb desek a jejich restaurování. V neposlední řadě jsou podstatné grafické předlohy, nastínění základní ikonografie a dohledání analogií.
|
|
|
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
|
|
|
Středověký deskový obraz jako objekt
Dvořáková, Valerie ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá deskovým obrazem z pohledu ne zobrazení, ale jeho samotné hmotné existence jakožto objektu, souvislostmi mezi prostorem, ve kterém obraz existuje, a obrazem prostorovým. Dále se práce zabývá některými specifickými rysy, jako jsou zadní strany deskových obrazů, jejich původními středověkými zdobenými rámy, nebo pravděpodobným vztahem k některým typům relikviářů. Jedná se o přiblížení relativně širokého okruhu témat s problematikou souvisejících, s přihlédnutím ke konkrétním příkladům jednotlivých desek.
|
|
|
Mistr Budňanského oltáře a kontext dílenského provozu konce 15. století v Čechách
Šindlář, Ondřej ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Mistr Budňanského oltáře (za jiných okolností pojmenován také Mistr Vejprnického oltáře), se jeví jako malířská dílna působící v 90. letech 15. st. nejspíše v Praze či hypoteticky v Chebu. Jde o konstrukt vytvořený historiky umění na základě skupiny dochovaných děl, která vykazují výrazné stylové podobnosti. Ta zahrnuje tři torzálně dochované malované oltářní retábly. Jde o Budňanský oltář, Průhonický oltář a oltář křižovnického kláštera. Převážně se jedná o díla nižší kvality, která dle dosavadní interpretace ilustrují průměrnou produkci pražských dílen na konci 15. st. Stylově jsou výrazně odvozeny od produkce norimberského malířského centra, ovšem údajně také od problematicky definovaného soudobého "dvorského" malířství v Praze. Do souboru byla také po určitou dobu řazena pro stylovou příbuznost tzv. Vejprnická deska, původně střed jiného malovaného oltáře, což proměnilo pojmenování anonymního mistra dílny. Autorem této koncepce byl Jaroslav Pešina, který se tématu věnoval zdaleka nejvíce, naposledy v roce 1978, a tato práce tak částečně polemizuje především s jeho závěry. Obsahem práce je komplexní monografické zhodnocení skupiny děl a jejich vzájemných vztahů včetně kritické revize předchozích badatelských příspěvků, což má pomoct rehabilitovat zájem o tuto pozoruhodnou, avšak opomíjenou skupinu děl....
|
|
|
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
|
|
|
Pozdně gotická desková malba v Praze
Dolejšová, Dominika ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Katolická teologická fakulta Ústav dějin křesťanského umění Dějiny evropské kultury Téma: Pozdně gotická desková malba v Praze Autor: Dominika Dolejšová Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. Anotace Cílem bakalářské práce byla snaha o shrnutí literatury k pozdně gotické deskové malbě v Praze a vytvoření katalogu deskových obrazů. Úvod práce věnuji charakteristice deskové malby vůbec. Soustředím se hlavně na deskovou malbu pozdní gotiky v Praze. V hlavní části práce se věnuji popisu jednotlivých děl a jejich částí. Ke každému dílu uvádím dataci, původní místo určení a dnešní umístění. Součástí práce jsou i restaurátorské zprávy. Práce obsahuje katalog se všemi deskovými obrazy pozdní gotiky z Prahy. Klíčová slova gotika, deskový obraz, malířství, 15. století, Praha
|
|
|
Mistr slavětínského oltáře
Csémyová, Eva ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení děl připisovaných anonymnímu malíři označovanému jako Mistr slavětínské archy, který byl činný v první polovině 16. století v oblasti severozápadních Čech. Na základě provedení rešerše literatury je popsán vývoj názorů jednotlivých badatelů na jeho dílo, autorka se dále pokusí vyhledat další dostupné informace k těmto dílům. Výstupem této části práce je monografie umělce, kde jsou tyto poznatky zhodnoceny. Ve druhé části práce autorka posuzuje možnost existence malířsko řezbářské dílny produkující oltáře na objednávku, v níž by spolupracoval malíř Mistr slavětínské archy a řezbář Mistr doksanského oltáře. Na základě zhodnocení literatury zabývající se fungováním středověkých dílen a nalezení příkladů podobných dílen autorka tuto možnost vyhodnocuje.
|
|
|
Středověký deskový obraz jako objekt
Dvořáková, Valerie ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá deskovým obrazem z pohledu ne zobrazení, ale jeho samotné hmotné existence jakožto objektu, souvislostmi mezi prostorem, ve kterém obraz existuje, a obrazem prostorovým. Dále se práce zabývá některými specifickými rysy, jako jsou zadní strany deskových obrazů, jejich původními středověkými zdobenými rámy, nebo pravděpodobným vztahem k některým typům relikviářů. Jedná se o přiblížení relativně širokého okruhu témat s problematikou souvisejících, s přihlédnutím ke konkrétním příkladům jednotlivých desek.
|
host ::
RSS.